< Zpět

www.HROMADA.webz.cz

Vpřed >


Jan Hromada (1839 - 1888)

     Pokračovatel hlavní rodové linie autora rodokmenu Jan Hromada (7. generace) měl z pohledu dědických nároků tu smůlu, že se narodil až jako sedmé dítě mlynářovi Martinovi a Evě Hromadovým dne 2. února 1839 a byl pokřtěn ve farním kostele v Hovězí podle evangelického obřadu pastorem augšpurského vyznání Adamem Škultetym. Kmotry při křtu mu byli sedlák Štěpán Blažek s manželkou Evou z Hovězího. Nebyl prvním nositelem jména Jan v řadě sourozenců. Stejně jako v jiných případech, i u něho rodiče věřili, že se nebude opakovat nešťastný osud jeho o 10 let dříve narozeného bratra Jana, který se dožil pouze 4 let. Přání se splnilo a druhému Janovi bylo umožněno prožít v Hovězím téměř 50 let života a zajistit pokračování rodové větve.

     Pro mlynářské řemeslo a převzetí dědických práv na hovězský horní mlýn a pilu byli připravování především jeho dva nejstarší bratři Josef nar. 1824 a Martin nar. 1826, o kterých bylo pojednáno dříve. Janovi, který se narodil až jako 5. syn v pořadí, bylo předurčeno stát se rolníkem. Dětství prožil ve mlýně. Když mu bylo 14 let zemřel náhle 30.11.1853 jeho otec Martin Hromada na zápal plic ve věku necelých 54 let.

     Po smrti mlynáře Martina Hromady připadl mlýn na prvorozeného Josefa, který byl jako majitel zanesen do pozemkových knih ještě v roce 1853, přičemž hodnota mlýna byla určena na 5000 zlatých. Josef měl postupně vyplatit své sourozence, kterých v té době žilo osm, a to částkou 400 zlatých v době, kdy sourozenci vstupovali do stavu manželského.

     Jan Hromada obdržel svůj podíl 20.7.1867 tedy krátce poté, co se oženil s 22 letou mladou vdovou Evou Trlicovou, dcerou sedláka Jiřího Pekaře z Hovězího č. 44. Pro Evu, která se narodila 6. prosince 1844, to byl tedy již druhý vstup do manželského života. Poprvé se vdávala ve svých necelých 16 letech dne 20.11.1860 za sedláka Jana Trlicu, který byl majitelem gruntu č. 440. Z tohoto manželství vzešla jediná dcera Anna nar. 1861.

     Sňatek s Janem Hromadou nebyl zcela bez problémů. Vedle toho, že již měla Eva šestiletou dceru, narodila se sama v katolické rodině a byla křtěna podle římskokatolického obřadu. Protože Jan byl stejně jako jeho sourozenci a všichni jeho předkové evangelík augšpurského vyznání, museli snoubenci požádat o církevní povolení k uzavření sňatku. To jim bylo uděleno, takže se dne 4.3.1867 mohla konat svatba.

     Oba manželé se usadili na gruntu č. 440, jehož spolumajitelem se stal Jan Hromada přes svou novomanželku, jak to dokumentuje záznam z pozemkové knihy obce Hovězí. Jan vyženil nevlastní dceru Annu Trlicovou a jemu samému přivedla manželka Eva na svět dalších 9 potomků. Měli se tedy na svém polním hospodářství v průběhu let co ohánět. Nejen kolem dětí, ale podle záznamů ze sčítacích operátů z roku 1869 měli ve svém hospodářství 2 koně, 6 kusů hovězího dobytka a 1 vepře. Na gruntě proto zaměstnávali pacholka a děvečku a pasačku krav. Pomáhal jim i původní vlastník, který měl na gruntu výměnek - Evin tchán z prvního manželství Tomáš Trlica. O deset let později už neměli koně a vepře, ale 1 jalovici, 4 býky a 6 ovcí a zaměstnávali nádeníka a nádenici. Samozřejmě tak jak dorůstali, pomáhali v hospodářství i vlastní děti (8. generace), které přišly na svět v tomto pořadí a byly již vychovávány v katolické víře:

Jan (*28.12.1867) - nikdy se neoženil, a jelikož jeho otec zemřel, když mu bylo 20 let, pomáhal v selské živnosti své matce Evě; zemřel během 1. světové války v 39 letech 24.11.1916.
Rozina (*16.11.1869) - v 18 letech 15.11.1887 se vdala za 24letého Josefa Babicu rolníka z Hovězí č. 507; svědky na svatbě jim byli Jiří Kovář a Jan Šťastný, oba rolníci z Hovězí.
Josef (*2.4.1873) - pokračovatel hlavní rodové [linie A]; zakladatel "opavské větve".
Pavel (*1.10.1875) - zakladatel [linie B].
František (*8.11.1877) - první nešťastný nositel tohoto jména - zemřel v necelých 4 letech 7.4.1881 na jednu z nejčastějších příčin úmrtí dětí v kojeneckém a dětském věku - psotník.
Františka (*28.3.1883) - přestože je to u žen neobvyklé, je představitelkou [linie C].
František (*5.1.1885) - druhý toho jména se dožil pouze 5 měsíců - zemřel na zánět 8.6.1885.
Antonín (*18.6.1886) - ani tento syn neměl životní štěstí - zemřel v pouhých dvou letech v tragickém roce 1888 na zánět plic - 22.9.1888.
František (*26.1.1888) - rodiče byli ve výběru jména nezlomní, ale ani třetí Franta nepřežil pár měsíců - zemřel na zápal plic 30.4.1888.

     Manželství Jana a Evy Hromadových trvalo 21 let. Poslední tři roky společného života byly velmi smutné a tragický byl především rok 1888. Nejen, že zemřeli oba nejmladší synové, ale ve věku 49 let opustil svou ženu i Jan Hromada - zemřel 27. května 1888. Neznáme důvod úmrtí, ale příčinou byl pravděpodobně podobně jako u synů virový zápal plic.

     Eva se tak sama musela starat o polní hospodářství a tři nejmladší děti. Dcera Rozina se krátce předtím provdala a odešla z rodné chalupy. Roli otce musel převzít nejstarší syn Jan. Na gruntě, který měl v té době již číslo popisné 38 jim pomáhala služka Veronika Hrušková a část usedlosti Eva pronajala nájemníkům - Rozině Šulákové (*1844), dělnici v továrně na ohýbaný nábytek a manželům Kostkovým, později pak místo nich manželům Juřicovým. Vdova Eva Hromadová se synem Janem tak hospodařili více jak 25 let. Jak rodný grunt postupně opustili syn Josef - v roce 1900, dcera Františka - v roce 1901 a syn Pavel - v roce 1903, museli vzít na statek další pomocníky. V roce 1910 měli 7 krav, 2 ovce a 3 prasata, a proto zaměstnávali pasáka krav Josefa Pekaře (*1893) a dvě služebné. Vedle již téměř zdomácnělé Roziny Šulákové to byla Rozina Mazáčová (*1878). Jako podnájemníci žili s nimi i nadále manželé Juřicovi se synem. Takto žili až do smrti majitelky hospodářství Evy Hromadové (roz. Pekařové), která zemřela 5.1.1914.

Linie B

     Tím, kdo jako první představoval tuto linii, bylo čtvrté dítě Jana a Evy Hromadových - Pavel (8. generace), narozený 1.10.1875 v Hovězí č.440. Kmotry při křtu mu byli manželé Josef a Rozina Kovářovi. Pavel se narodil z nábožensky smíšeného manželství evangelíka a katoličky, ale on, stejně jako jeho sourozenci, byl vychováván již v katolické víře své matky. Oženil se 14.7.1903 s o 10 let mladší Rozinou (*30.11.1885), dcerou Pavla Trlici a Veroniky roz. Machalové. Žili v Hovězí č.80 v části zvané Hořansko a místně "U Pastyrňů".

     Měli děti (9. generace): Josefa (*26.4.1904) - oženil se s Otilií Gajdošíkovou z Neobuzi; Annu (*3.8.1909) - provdala se za Josefa Eliáše, přičemž obě svatby byly najednou v jeden den 20.11.1927; dále pak Františku a Jana. Podle záznamů ve sčítacích operátech v roce 1910 chovali na svém polním hospodářství 6 krav, 11 ovcí a 3 prasata. V domácnosti jim pomáhala 11letá služebná Anežka Špalková.

Linie C

     Zvláštnost této linie je v tom, že jejím představitelem je žena - mladší sestra výše jmenovaného Pavla - Františka Hromadová (8. generace), která se narodila 28.3.1883. Kmotry jí byli stejně jako u Pavla manželé Kovářovi. Provdala se asi v roce 1901 za Josefa Januše z Hovězí č.8, narozeného 3.1.1874. Zemřela za války v roce 1943.

     Manželé Janušovi měli spolu syna Josefa (*21.3.1918) pozdějšího cukráře v Hovězí, ale před ním však ještě dříve narozené dcery Marii (*3.4.1902), později provdaná Vrážilová, a Františku (*6.4.1905), která spojila svůj život opět s členem rodu Hromada. Františka Janušová se provdala za Josefa Hromadu (9. generace) narozeného 25.2.1906 v hostinci v Janové č.72 všeobecně zvané "U Hromadů", syna Pavla Hromady (*14.10.1877) [větev D4].