< Zpět

www.HROMADA.webz.cz

Vpřed >


Motivy genealogického bádání

     Již v dětství, čas od času, mou myslí probíhaly myšlenky na můj původ. Kladl jsem poté otázku svým rodičům, zda-li vědí odkud pocházíme, kdo byl nejstarší známý předek či jaké osudové cesty zavedly naše předky do míst, kde nyní žijeme. Táta mi odpovídal, že nejstarší předkové žili v městečku Hovězí na Vsetínsku a že byli mlynáři. Protože si však nikdy nekladl podobné otázky jako já, o podrobnosti minulosti se příliš nezajímal, mou zvědavost nijak víc neukojil. Nevěda, jak více poodkrýt historické tajemství vlastního bytí, uložil jsem tyto otázky hlouběji do své paměti. Psala se osmdesátá léta, jiné působiště a zájmy pak překryly mou snahu a chuť dozvědět se více.

     Uplynulo pár let. Až jednou, bylo to v srpnu 1992, kdy jsem byl se svou rodinou na návštěvě u rodičů v Opavě, mne máma překvapila sdělením, že při třídění starých dokumentů, znovu po mnoha letech, otevřela tubus, ve kterém našla opisy rodných a oddacích listin generace rodičů a prarodičů mého otce. Znovu objevené listiny pořídil na počátku 2. světové války můj dědeček z důvodu tehdejší nutnosti prokazování tzv. árijského (nežidovského) původu členů rodiny až do třetího pokolení.

     Prostudování dokumentů obsahující úřední opisy rodných a oddacích listů se záznamy zasahujícími až do 1. poloviny 19. století bylo pro mne značným impulsem k oživení myšlenky poznat rodovou historii. Shodou okolností v té době se stále více začínalo mluvit o vědním oboru zvaným genealogie, což je pomocná věda historická, která popisuje vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývajícími z jejich společného rodového původu a rekonstruuje zapomenuté rodové a rodinné vztahy.

     Zjistil jsem, že největší sumu informací mohu nalézt v opavském zemském archivu, ale čtení starých matrik a listinných dokumentů je úkol nesmírně náročný, vyžadující určité odborné znalosti. Nestačí tedy pouze snaha a chuť k poznání. Sestavení rodokmenu se bez znalostí genealogie a příbuzných pomocných disciplín jen stěží obejde. Studium genealogie a sestavování rodokmenu rodových větví se mi však stalo koníčkem.

     Po přestěhování a návratu do rodného domu v Opavě jsem tomuto koníčku zasvětil značné množství času, a to nejen přímo bádáním v opavském zemském archivu, ale především téměř detektivní domácí prací při hledání rodinných a rodových souvislostí. V té době jsem sestavil základní strom života rodu Hromada i kostru jeho vedlejších větví. Různé, především pracovní, povinnosti a vytíženost zpomalily průběh mého bádání v dalších letech.

     Nicméně po dlouhém, mnohaletém bádání, váhání a otálení, jehož příčinou byl ustavičný boj s předmětem tak obtížným jako je cesta poznání vlastních kořenů a přesvědčení o nemožnosti dokonale zvládnout tento úkol v celé jeho šíři a hloubce, donutilo mne konečné nezbytí a čas v nejhlubší úctě odevzdat v průběhu roku 1999 výsledky mé v práce sestavené do rodové kroniky svým blízkým i vzdáleným příbuzným.

     Mé vlastní badatelské ambice nikdy nesměřovaly k nalezení šlechtického předka, ač by jistě bylo velmi příjemné být potomkem, byť chudého a bezvýznamného šlechtického rodu s modrou krví. Skutečnost se ukázala být zcela běžnou, tj. od počátečního nahlížení do minulosti vedly cesty k prostým lidem chudého valašského kraje, kteří se později vyšvihli mezi významné mlynářské rody Vsetínska a svou životní poutí se stali "rytíři našeho rodu".

     Domnívám se, že snem každého badatele pátrajícího po vlastních kořenech je poznat nejen svou nejhlubší a nejvzdálenější minulost, ale též poznat osoby blízké, se kterými ho pojí pokrevní příbuzenství založené společným předkem před mnoha a mnoha generacemi. Právě tím, jak se rozrůstal počet dokumentů a údajů v jednotlivých liniích a větvích stromu života, klíčila ve mně myšlenka nenechat si sepsané pouze pro sebe, ale uspořádat setkání žijících lidí, jejichž předky jsem nacházel ve společných kořenech a předat jim výsledky mého bádání.

     Naplněním tohoto snu se stal 29. květen 1999, kdy se uskutečnilo I. historické setkání příslušníků rodu Hromada. V ten den jsem mohl předstoupit před své blízké či vzdálené příbuzné a prezentovat jim výsledky svého dlouholetého bádání souhrnně sestavené do prvního vydání "Kroniky rodu Hromada". Ale nejen to. Především všichni účastníci I. setkání příslušníků rodu Hromada dokázali svou přítomností a nelíčeným zájmem, že úsilí a čas věnovaný rodopisnému bádání se plně vyplatil. Sešlo se nás tehdy šestapadesát. Jednak těch, kteří nesou či nesli přímo rodové příjmení Hromada nebo těch, jejichž příjmení je sice jiné, ale jejich manželka nebo matka byla rodem z našeho starodávného rodu Hromada, jehož dokazatelné kořeny sahají do horního mlýna obce Hovězí poloviny 18. století a hlouběji pak na Videčské Paseky pod bájným Radhoštěm a do samotné obce Vidče 16. století.